NETOPÝŘI - podřád letounů. Zahrnuje savce řazené do několika čeledí; patří k nim např. vrápencovití, vampýrovití čili listonosovití , upírovití, netopýrovití a tadaridovití. Jednotlivé druhy mají často složitě stavěné ušní boltce, někdy i blanité výrůstky na nose. Živí se hmyzem, nebo drobnými savci. Mnohé, zejména žijící v chladnějších oblastech, mají tzv. utajené oplození (u samice, která se spářila na podzim, dojde k vlastnímu oplodnění vajíčka až po jejím probuzení ze zimního spánku na jaře příštího roku).

V České republice žije přes 20 zástupců čeledi netopýrů, např. netopýr velký, netopýr večerní. Netopýři jsou schopni echolokace (Živočich vydává zvuky - zpravidla ultrazvuky- a zachycuje jejich ozvěnu, signál odražený od předmětu v prostoru.

O netopýrech koluje odedávna množství fantastických pověr, mnoho lidí se jich dokonce bojí. Tento strach není úplně bezdůvodný, netopýři skutečně mohou být nebezpeční, protože přenášejí vzteklinu. Málokdo však ví, že jsou nám také velmi užiteční. Živí se totiž mimo jiné škodlivým hmyzem, kterého dokážou spotřebovat úctyhodné množství.

A jak je to s upíry? Upíři skutečně existují. Vyskytují se zejména v Jižní Americe. Živí se krví savců a často působí značné škody na stádech dobytka. Ale lidé vysátí upírem patří skutečně pouze do říše fantazie.

LETOUNI- řád savců s přibližně 900 druhy přizpůsobených k aktivnímu létání s velkou manévrovací schopností. Přední končetiny jsou změněné v křídla. Kosti paže, předloktí a prstů jsou prodloužené a spojené létací blánou. Ta je v klidu buď složená podél těla, nebo se do ní letouni zabalují. Některé druhy mají létací blánou spojené i zadní končetiny s ocasem. Hrudní létací svalovina je velmi silná a upíná se na hřeben prsní kosti. Zadní končetiny jsou přizpůsobeny k zavěšení v poloze hlavou dolů. Tělní teplota letounů může kolísat v širokém rozmezí, některé druhy upadají do pravého zimního spánku (hibernace). Letouni žijí na celém světě s výjimkou polárních oblastí. Dělí se na dva podřády: kaloně a netopýry. Většina druhů je hmyzožravá, ale existují i druhy plodožravé a potravní specialisté živící se např. rybami a žábami, nektarem a pylem z květů nebo krví obratlovců.

V jeskyních Moravského krasu byla od roku 1957 prokázána přítomnost 16 druhů netopýrů. V největším počtu se vyskytuje netopýr velký a vrápenec malý. Méně početné jsou například kolonie netopýra černého, netopýra ušatého a netopýra dlouhouchého. Netopýři v jeskyních pouze přezimují. V létě je v jeskyních najdeme jen ojediněle, kolonie žijí především na půdách starých budov a v lesích.

Netopýři a vrápenci patří mezi velmi ohroženou skupinu živočichů. V České republice se celkem vyskytuje bezmála dvacet druhů těchto záhadných a tajuplných nočních letců. Ohrožení obou skupin živočichů, jejichž řád se nazývá letouni, spočívá především v používání různých chemických přípravků v prostředí, pronásledování ze strany člověka a ztráta vhodných stanovišť. Časté je také vyrušování netopýrů v letních úkrytech, zejména na půdách starých budov, kácení dutých stromů, kde některé druhy v letním období přebývají a v neposlední řadě rušení na zimovištích ve starých štolách, jeskyních a sklepích. Zejména vyrušení ze zimního spánku znamená pro netopýra velikou ztrátu energie, kterou často nepřežije.

(Ochrana fauny České republiky)